Rakouský Vöcklabruck toho tento víkend nabídl hodně: překvapivé výsledky semifinále ženské kategorie, radost i smutek českých jezdců a fantastický souboj Abela s Benitem ve finále dvacítek. A k tomu volný závod Trial Challenge, ve kterém se naše mládež ani trochu neztratila 

Třetí letošní zastavení UCI Světového poháru v trialu v rakouském Vöcklabrucku přímo vybízelo k návštěvě. Pořadatelé navíc ke svěťáku přibalili ještě dvoudenní volný závod rakouské federace ÖTSV a na tuto kombinaci nalákali sedmnáct českých jezdců – pět do SP, dvanáct do Trial Challenge.

Světový pohár – kvalifikace muži

Do sobotní kvalifikace elity 20″ nastoupili Vašek Kolář, Vojta Křiva a Martin Štěpánek. Sekce byly hodně technické, což klukům sedělo – po megaskocích z ME příjemná změna a hlavně šance zajet slušný výsledek. Vašek zajel kvalifikaci ze šesti body (první kolo za bod, druhé za pět) a z druhého místa ve skupině hladce postoupil do semifinále, což jsme víceméně očekávali – ale nikdy nevíte, že Výborně zajel Vojta: 11 trestných bodů v jeho skupině znamenalo rovněž druhé, postupové místo! Martin posbíral bodů 28 = 38. místo. V elite 26″ dorazil na start z České republiky pouze Žoržo Eibl, se 49 body skončil na 40. místě.

Semifinále žen

Velmi dramatický průběh mělo semifinále ženské kategorie, které sobotní program uzavíralo. Tady organizátoři trochu podcenili obtížnost sekcí a tak první kolo dojely hned čtyři závodnice kompletní za nula trestných bodů: Tatiana Janíčková, Nina Reichenbach, Kristína Sýkorová a  k naší velké radosti i Mája Křivová. Těsně za nimi s jedním trestným byly Debi Studer a Irena Caminos. I když do druhého kola přidali pořadatelé jeden dva těžší prvky navíc, bylo jasné, že kdo udělá chybu, přijde o finále. Táňa tuto chybu udělala na čtvrté sekci, kde zavadila o šipku, která spadla – 5 TB. Čtvrtá sekce ovšem byla osudná i Nině: na první překážce, což byl úzký šikmý betonový „lego“ blok, zavrávorala a spadla za pásku. Jak jede Mája?, bylo jediné, co nás v tu chvíli zajímalo. Mája jela zatím dobře, s jedním trestným bodem. Jenže i na ni čekala její pětka: symbolicky na sekci číslo pět. Přeskok na skruž nevyšel do kol, jak chtěla, sklouzla na ližinu a pak už jen pád dozadu. Následovalo nekonečné čekání na ostatní. U děvčat je hezké, že dávají při závodě víc najevo své emoce, takže když Kristína Sýkorová dojela do cíle s jedním bodem a zjistila, že semifinále vyhrála, došlo i na slzy štěstí. Debi Studer nula, Alba Hidalgo nula. Irene Caminos stejné body jako Mája, ale naštěstí o čtvrt hodiny později! Takže se štěstím se všechny pětkařky do finále vešly a na neděli jsme měli ve hře nejen dva semifinalisty v elite 20″, ale i jednu finalistku v elite women.

Neděle: finále žen

V nedělním finále měla Mája nevděčnou roli: jako šestá v pořadí nastupovala na sekce první a byla to ona, kdo zjišťoval, kudy se projet dá a kudy ne. Spolu s ní nastupovaly – pro ně dvě netradičně – v první „slabší“ trojce Janíčková a Reichenbach. Obě zatížené handicapem z 1/2 finále, který musely dohnat. Mája začala třemi pětkami, pak trojka a na poslední sekci opět za pět. Nina s Táňou první kládovou sekci bez potíží za nula. Na druhé cívkové ale Táňa netrefila dopad přesně na střed cívky, zadní kolo sklouzlo a pětka byla na světě. Když k tomu přidala druhý pád z lega na čtvrté sekci, bylo jasné, že první místo jí tentokrát uniklo. Kristína Sýkorová vypadla ze hry úplně po pádu na kládách, s bolestivě naraženým kolenem další závod vzdala, Hidalgo a Studer nasbíraly příliš mnoho bodů a na stupních tak nakonec stála vítězka Reichenbach, druhá i přes ony pětky Janíčková a třetí Studer. Mája Křivová pátá.

Semifinále elite 20

Vojta Křiva nastupoval do semifinále poprvé a jeho cíl byl skromný stejně jako on sám: projet alespoň jednu sekci. To splnil dvojnásob, projel v obou kolech první a pátou. Také v neděli platilo, že nerozhodovaly jen skoky, ale i přesnost, rovnováha a tak dále. Vašek  Kolář zajel první kolo za 6 bodů a průběžně se dělil o šesté (postupové) a sedmé (nepostupové) místo. Ve druhém kole píchl přední kolo, sekci sice dojel, ale jak bylo kolo o dva centimetry níž, ťuknul ližinou – bod. Další 4 nabral na třetí sekci. Celkových jedenáct trestných mu stejně jako Oswaldovi a Koekoekovi cestu do finále uzavřelo

Finále

Kdo se nenechal odradit začínajícím deštěm a zůstal ve Vöcklabrucku až do finále, ten rozhodně neprohloupil. V elitě 26″ kralovali Nicolas Valée, Vincent Hermance a Jack Carthy. Posledně jmenovaný, stylem jízdy připomínající našeho Davida Herku, si mohl po chybách soupeřů dovolit riskovat a jako jediný vyskočil betonovou věž, kde ostatní jezdci branku obtahovali s technickým šlápnutím.

To úplně nejlepší však přišlo až na konci elity 20″. Už se zdálo, že se těsný souboj Abela Mustielese s Benito Rosem rozhodně na deváté brance v sekci číslo 4. Metr osmdesát vysoký menhir s křivou špičkou, nahoře úzká branka. Tady končili všichni – až na Abela. Tomu jako jedinému se podařilo zaháknout na vršku kamene a vykočit nahoru. Branka ale byla opravdu velmi úzká, takže zadní osa šla mimo šipku – 5 TB.

Poslední sekce, které dominuje mega přeskok mezi obřími skružemi. Benito na začátku tahá jednu vysokou skruž, všichni ji tahali, nahoru se vyskočit nedá, pak se dostává k přeskoku. Soustředění, pak skok do háku. Visí na kolmé stěně dva metry nad zemí za přední kolo, po chvíli váhání dává nohu na kraj skruže a kolo vytahuje nahoru se šlápnutím – a rozhodčí signalizují, že už je to třetí bod. Druhý byl prý za ťuknutí pedálem v při tom háku. Benito se v cíli dohaduje – se třemi body má totiž celkem 11, což je stejně jako Abel.  Diváci bouří, moderátor oznamuje, že Abel má stále šanci vyhrát – stačí dokázat nemožné, zajet sekci za nulu! Je mokro, poprchává, jsou tam dvě jasná tahání. Abel ovšem první skruž vyskakuje do zadního. Je to víc než deset palet, naši kluci si to byli po závodě měřit. Přes pár „nepodstatných“ skoků se dostává k obřím skružím. Daleko a do výšky. Odraz, přední kolo zapichuje do hrany cílové skruže, podhazuje na zadní a diváci jsou svědky zázraku. Nula bodů, Abel vítězí na nuly!

Show must go on

Zážitek ze závodu světového poháru je srovnatelný s velkým koncertem. Špičkoví účinkující, postupná gradace od kvalifikace přes semifinále až po závěrečné vyvrcholení. Je vidět, že i top jezdci ví, že diváci přišli kvůli nim a hrají pro ně: Vincent Hermance se po pádu na sekci otočí k divákům a úklonou jim děkuje za potlesk… K tomu dvojice moderátorů plynule přecházející mezi němčinou a angličtinou a taky DJ, který pracuje s hudbou podle toho, co se právě děje v sekci. Úžasná atmosféra, kterou určitě stojí za to aspoň jednou zažít – i když třeba místo na betonových kostkách raději závodíte v lese na hlíně a kořenech.

Výsledky

Kompletní výsledky 3. kola UCI Světového poháru v trialu najdete zde.