Finále se zatím nekoná

Čtvrtek patřil semifinálovým jízdám juniorů a žen. Start první kategorie byl stanoven na 8:30, což znamenalo vstávat před šestou, pokud chtěl jezdec rozumně stihnout snídani, v sedm hodin transfer z hotelu a ještě se před startem trošku rozjezdit. Ráno tak bylo možné potkávat ve výtahu rozespalé mladíky, kteří více než na závod mysleli na postel, kterou právě opustili.

Junior 20″

Ráno Marka Pochtiola vypadalo přesně tak, jak bylo napsáno v předchozím odstavci. Náladu mu nepřidávalo ani vědomí, že semifinálové sekce jsou hodně ostré. Na to poukazovali i jezdci a trenéři z ostatních zemí. “Proč je branka číslo dvě postavená tak, že si tam jezdec nemá ani kam šlápnout, takže pokud ji nedá, skončí – a branky tři, čtyři, pět jsou přitom průjezdné a šestka vyloženě lehká?”, rozčiloval se německý kouč. “Nový” systém bodování si přitom skoro všichni pochvalují, jen je třeba gradovat obtížnost překážek v sekci. Jinak se jeho přínos vytrácí. Marek si s některými sekcemi poradil lépe, s jinými hůře a nakonec se umístil na jedenácté příčce.

Novinkou letošního roku byly živé výsledky – natolik živé, že za každým rozhodčím chodila pomocnice s chytrým telefonem a když rozhodčí zahlásil trestný bod nebo “deset bodů”, případně “nula bodů”, klikla to ihned do aplikace – a údaj se objevil na obrazovce u startovní zóny sekce, spolu s jezdcovým jménem a zbývajícím časem jízdy. Současně se těchto “deset nebo nula” ihned připočetlo k celkovým výsledkům a ty se promítaly na telestěnu za závodištěm. Výborná věc, jen jsme si museli zvyknout, že pořadí se mění každým okamžikem podle toho, kdo zrovna projel brankou…

Women elite

O půl dvanácté do sekcí nastoupily ženy, Bětka Pečínková hned v první startovní vlně. Závodiště zalité sluncem (v listopadu v čínském velkoměstě vzácný jev), tratě pečlivě nastudované pod dohledem Vaška Koláře – přesto Bětčině jízdě trochu chyběla uvolněnost. Některé namyšlené branky nevyšly, jak je s Vášou naplánovali, do toho pár chyb – přesto podle průběžného pořadí figurovala stále někde mezi čtvrtým a osmým místem. Což je, vzhledem k pouhým šesti postupujícím, dost stresující pozice na hraně. U Bětky se stres projevuje zřejmě tím, že mluví ještě méně než jindy. Tedy prakticky vůbec.

Chyby ale dělaly i soupeřky a naopak Bety se zlepšovala kolo za kolem. Kládovou sekci zvládla třikrát po sobě za plný počet 60 bodů a na padesát dokázala vytáhnout i UCI sekci, ale nakonec k našemu velkému zklamání se 490 body končí na sedmém, nepostupovém místě. O pouhých 30 bodů. “Díval jsem se na ni na dvou sekcích, techniku má výbornou, ale potřebuje trošku zesílit”, pochválil ji časoměřič Christian. Do příští sezony má Bety na čem pracovat.

Zítra jsou na řadě elitní kategorie mužů – Vašek Kolář startuje v devět hodin, Tomáš Eibl až o půl druhé.

Fotogalerie a výsledky

Celkové výsledky žen najdete v galerii, juniory bohužel vyfocené nemám – s focením to bylo vůbec komplikované, protože prvotní informace “s náramkem doprovodu nebo tým manažera smíte za bariéru, ale nesmíte do sekcí” se změnila na “smíte za ČERNOU bariéru, ale ne za BÍLOU – a sekce jsou až za ní…”. Takže komunikace s jezdci, servis během závodu nebo třeba focení naráželo na neustálou šikanu od pořadatelů: “Máte náramek?” “Sem nesmíte!”. A nutno podotknout, že se nejedná o čínské pořadatele, na které by se to dalo snadno hodit, ale o španělský Trialsport team, který zde měl stavbu sekcí a trialovou část na starosti.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *